|
Jste na stránce
FAJADO
Aktualizováno:
18.4.2009
|
CO JE TO FAJADO
Trampská skupina FAJADO je vokálně instrumentální trio. Jejich hlavním cílem bylo a stále ještě je přispívat zpěvem a hudbou k dobré náladě při různých akcích. Ve svém repertoáru mají především osobité písničky autora Luďka Frýby, které doplňují vlastními skladbami z pera kapelníka skupiny. Mimo to si rádi zahrají staré trampské evergreeny i písničky bratří Ryvolů, Žalmana, skupiny Hop-Trop, Pacifik a dalších. Ale neomezují se jen na interpretaci trampských písniček. V jejich repertoáru je i swing, blues, lidovky a cikánské písně.
Kapela staví především na vokálnám projevu s doprovodem dvou kytar a perkusních nástrojů. V aranžích svých skladeb se snaží uplatňovat jak sólový zpěv, tak dvoj a trojhlasy, které jsou občas doplněny krátkými sóly na foukací harmoniku, kazu, nebo kytaru.
HISTORIE
FAJADO vzniklo na podzim roku 1997, kdy se na jedné povedené akci v údolí Chrudimky sešlo několik muzikantů. Jako obvykle se hrály a zpívaly staré i nové trampské písničky - vždy někdo nějakou začal hrát a ostatní se přidali. Protože se při zpěvu ozývaly druhé i třetí hlasy, zrodil se v hlavě jednoho kamaráda nápad, dát tomuto hudebnímu snažení nějaký řád. Od nápadu k realizaci nebylo daleko a tak se každé pondělí začali v jednom chrudimském bytě scházet čtyři muzikanti. Protože se ale každá kapela musí nějak jmenovat, vytvořili si název ze začátečních písmen svých jmen a přezdívek. Tak vzniklo FAJADO.
ZE VZPOMÍNEK
Při neodmyslitelné lahvince vína jsme začali přehrávat všechny známé trampské, folkové i jiné písničky. Protože ale každý znal text i melodii trochu jinak, sháněli jsme pro sjednocení původní notové záznamy, ze kterých se potom vycházelo při zkouškách. Chtěli jsme, aby se texty, melodie i harmonie co nejvíce shodovaly s původním autorským podáním. Když se o této naší aktivitě dozvěděl Luděk Frýba - muzikant, písničkář a údolní osadník - věnoval nám notové záznamy všech písniček, které složil a dovolil nám, abychom je zahrnuli do svého repertoáru. Tak se zrodil první zpěvník FAJADA, s názvem "Potlach na sekyrce č. 1".
ZAKLÁDAJÍCÍ ČLENOVÉ KAPELY
Ivan Jankůj - kapelník, zpěvák, hráč na kytaru, foukací harmoniku a kazu, textař, skladatel, aranžér
Magda Jankůjová - zpěvačka a hráč na perkuse
Karel Faltys (Žrout) - zpěvák a hráč na kytaru a tahací harmoniku
Rudolf Vařejka (Dolfa) - zpěvák a hráč na kontrabas
SOUČASNOST
V současné době hraje kapela ve složení Ivan Jankůj, Magda Jankůjová a Karel Faltys. Svůj repertoár rozšiřuje především o méně známe melodické písně z repertoáru přadválečných trampských osad, kterým se snaží dodat moderní zvuk při zachování původní vokální barevnosti. Nezapomíná ale ani na další písničky Luďka Frýby, ani na vlastní tvorbu. Staví především na vícehlasých úpravách skladeb a na plné harmonii doprovodných kytar.
PALOUK U VELKÉHO KAMENE POD SEKERKOVÝM LESEM
Kdyby nebylo tohoto místa, nebylo by FAJADA. Zde poprvé vznikla myšlenka založit trampskou kapelu. V hlubokém kaňonu na břehu třpytící se řeky, kde jsou roztroušeny trampské sruby z období první republiky. Stačí jen trocha představivosti a romantického naladění a pocítíte zde ducha Aljašky, Klondiku či jiných slavných míst z knih Jacka Londona. Palouk se nachází uprostřed přírodní rezervace, kam vedou jen úzké stezky obklopené bujnou vegetací. Žádná elektřina, žádný televizní ani mobilní signál. Jen šumící řeka a les.
Historie tohoto místa se začala psát v roce 1915, kdy zde vyrostl první stan z vojenské celtoviny a pod ním prožívali velké okouzlení čtyři chrudimští chlapci. Na Sekece v údolí Krkanky poznali velkou slast setkání se vzrušující přírodní romantikou. A sem je to pak táhlo, sem se vraceli a přiváděli další.
Více se dočtete ZDE
TRADIČNÍ HAJZL BÁLY
Historie pořádání Hajzl bálů na "Sekyrce" spadá do konce minulého století, do roku 1991. Důvodem k uspořádání toho prvního byla kolaudace septiku. V té době se začalo více dbát na životní prostředí a tak musela mít každá chata septik. Dokonce i taková, která byla v hlubokém údolí uprostřed lesů, kam vedou jen úzké pěšinky. Nedalo se nic dělat, úřad je úřad a tak se navážel kolečky písek a cement ze vzdálenosti několik stovek metrů, kopalo se ve skále a lopatami se míchal beton. Dokončení takové stavby, na které pomáhalo velké množství kamarádů, si vyžadovalo pořádnou oslavu. Koupil se tedy soudek piva, navařil se guláš a lopaty se vyměnily za kytary. Místa pro tanec bylo kolem chaty dostatek a protože šlo o slavnostní akt, vyhlásil se požadavek, přijít ve slavnostním oblečení - dámy v dlouhých róbách a pánové minimálně s motýlkem u krku.
Vypít sud piva byl tenkrát docela problém, protože v partě byli samí abstinenti. Ale do ranního rozbřesku se to podařilo. Na akci se dlouho vzpomínalo a ozývaly se hlasy, aby se to příští rok zopakovalo. A proto se od té doby každý rok ve stejném čase pořádá tradiční Hajzl bál. Stále se hraje, zpívá a tančí. Jen kostýmy se mění a přibylo více humoru a vtipných scének.
Přehled všech Hajzl bálů najdete ZDE |
